Historie
Historie
Tým FBC Lions byl založen dnem 9.4. v roce 2013 po slavnostním galavečeru Rafl ligy . FBC Lions, jak už podle názvu napovídá má ve znaku lva a hájí žlutomodré respektivě žlutočerné barvy dresů .
Začínalo se od úplných základních kořenů v týmu nebyl požadovaný počet hráčů na sestavení celého fungujícího týmu , a tak nezbývalo nic jiného, než dát hlavy dohromady ,pospojit své síly a rozhodit sítě po nových posilách . Od počátku založení tohoto týmu je preferovat především spolehlivost na prvním místě , jako všude jinde by nic nefungovalo, kdyby tým neměl nějaký základ a svého vůdce , kterého si dobrovolně hráči zvolili společně se svým vedením .
Postupně se nám jádro týmu začalo pěkně rozrůstat a tým byl připraven na první ročník v sezoně Rafl, kde byl zařazen do 2 ligy o 14 týmech. Ještě předtím, než vše vypuklo si tým FBC Lions musel naplánovat nějakou cestu na zahřátí v přátelských utkání před premiérovou sezonou. Byl to zbrusu nový tým, nové prostředí, nové tváře, ikdyž někteří hráči už se dobře znali z týmu FBK Dynamo Mladá Boleslav, kde spolu působily nějakou tu sezonu, ale po určitých neshodách s tehdejším vedením se sami dle své vůle rozhodli hájit barvy týmu FBC Lions MB.
V připravných zápasech se nám celkem překvapivě dařilo , na to že jsme byly úplný nováček. Ke všemu se nám podařilo domluvit ještě pár florbalových turnajů , kde jsme si opět také nevedli vůbec špatně ! Vánoční turnaj ve Mšeně jsme téměř ovládli , bohužel ale na tým Junior Mělník nám chybělo trochu víc štěstíčka , ale itak jsme se mohli radovat z krasného stříbrného místo , dále pak na velkém velikonočním turnaji v Doksech , jsme si vedli celkem také slušně a zasloužili si třetí příčku .
Po velmi slušné přípravě , která se nám zdárně vydařila jsme byli správně namlsáni a hladový po golech a tím pádem to byla ta pravá chvíle na to začít sezonu v souteži RAFL , která odstartovala 7.9.2013 , kde jsme jako první tým vyzvali FBC Lightnings , s kterými jsme předváděli hru nahoru dolů , na co se oko diváka určitě rádo podívalo , byl to napínavý boj , který jsme udodali a dokázaly zvítezit 10:7 dále nás čekal soupeř Falcons Mnichovo Hradiště s kterými jsme si hravě poradili 13:3 .
Sezona pro nás byla celkem úspešná , ale stále jsme věděli kde máme své mezery , atak to chtělo nějaké posily , které jsme dokázaly před začátkem druhé poloviny soutěže sehnat hlavně z maléhé městečka Mšena .
Když se blížil konec základní části a šlo o všechno byli jsme ve zlomu propasti , kde jsme se rvali s týmy FBC Lightnings a SC Podještědí o postup do play off , rozhodovali však maličkosti , naštěstí se dokázal tým FBC Lions schopit a urval těsnou výhru s Ohňostrojařemi 8:7 a náš soupeř SC Podještětí na dálku podlehl proti týmu FBK Kopidlno 9:15 .
Což pro nás znamelo postup do play off a splnění naších prvotních priorit . Ve vyřazovacích částí jsme narazili na lídra ligy , kterým byl Českobrodský Panters . Tým který nám nedal nic zadarmo a byl nám stále v patách , urputný a až nečekaně vyrovnaný boj ve kterém vždy rozhodval malý rozdíl ve skore , bohužel pro nás tentokrát neúspěšně a sezona pro nás tím pádem skončila a my se umístily na 8 místě .
Po ukončení sezony 2013 / 2014 se z ligy Rafl odhlásilo celkem 5 týmu jimž byli : FBK Dolní Bousov , FBK Kopidlno , SC Podještětí , Sršni Ralsko a No -Rules Sobotka , což znamenalo že se naboural systém vedení RAFL a společně se muselo s týmy dojednat radikální řešení . Z kterého vyšlo najevo , že nyní se ligy seskupí do jedné ligy o dvaceti týmech .
V sezoně byl jeden z dvaceti týmu vyřazen jmenovitě Dragons Extasy , v průběhu tohoto ročníku se nám přílíš nedařilo , jelikož jsme naráželi na týmy z vrchu tabulky a bohužel konkurence byla obrovská , tudíž nás to spíše demotivalo, po ukončení základní části přišel ale zlom v poháru útěchy , kde jsme přeskupily jedotlivé formace , které nám nesmírně do sebe zapadli a vše nám šlapalo jak mělo , a přišla výhra za výhrou + i nějaké kontumace , což i pro nás na jednu stranu bylo dobře a zárověň poté špatně . Klíčový match s FBK Cerberos jsme měli v zápase náskok o 5 golu , ale vedení jsme nedokázali udržet a výsledek skončil nerozhodně 8:8 , v závěru jsme se s tímto týmem rvali o první příčku a bohužel pohár útěchy prohráli pouze o skore , protože se nám nedostavil soupeř na poslední zápas , což nám zrovna nehrálo do karet ,sice jsme vyhráli 5:0 kontumačně ,ale to ovšem nestačilo na FBK Cerberos , který ještě v posledním zápase vyhrál a tudíž navýšil i své skore , což bylo definitivní výhra pro ně . A my skončily druhý v poháru útěchy .
Po této sezoně, se z ligy odhlásilo dalších pár týmu a vedení ligy navrhlo opět rozdělit soutěž na dvě ligy,, aby to znovu bylo více atraktivní a vyrovnané pro všechny účastníky soutěže. Takže jsme byli znovu zařazeni do druhé ligy o 8 mančaftech, z toho důvodu že jsme v předešlé sezoně hráli pouze druhořadý pohár útěchy. Tentokrát jsme měli z počátku hodně slušně rozehranou sezonu a o zimní přestávce jsme se ještě zahřívali na krásném třetím místě, bohužel poté přišli dva klíčové zápasy, kde jsme nehráli v plném složení a podlehli nováčkovi soutěže T-Systems 6:7 a poté taky proti White Flying Rabbits 8:9, kde naší brankářskou jedničku zastoupil Martin Vadovič, který si počínal skvěle ve druhé a třetí třetině, ale nakonec to nestačilo. V tomto ročníku od nás odešlo pár starších hráčů, ale zároveň jsme získali dva nadějné mladíky Zdeňka Vrchlavského a Lukáše Novotného, kteří si při svých startech vedli skvěle. Našeho druhého brankáře Dalibora Dittricha jsme poslali na hostování do týmu Draci Veselá , kde měl dostatečnou zátěž. Pak však přišel dlouho očekávaný duel a to derby proti FBK Dynamo, které obměnilo celý kádr a hodně se jim to podařilo, i přesto že v prvním kole jsme je deklasovali 15:6 v druhém kole nám to náš rival pěkně vrátil 8:16.
Pomalu se blížil závěr sezony a nejdůležitější zápasy, ve kterých jsme potřebovali nutně bodovat, a soupeři o tom moc dobře věděli, takže nám nedali nic zadarmo a dobře se na nás připravily a my to bohužel nezvládli. V konečném závěru jsme hráli proti WFR, i přes fantastické zákroky Luboše Sasky a neuvěřitelném výkonu Jiřího Vohanky, který hrál životní zápas to na vítězství nestačilo. V tabulce jsme po základní části skončily těsně pod čarou a měli o jediný bod méně, než FBK Dynamo .
Dostali jsme tedy aspoň možnost porvat se znovu po roce o pohár útěchy, kde jsme byli považováni za favority a tuto vizitku jsme také potvrdily, když jsme dokázali porazit týmy Braunůw Pohyb 12:8, Legendy Výstaviště 21:10 a Kněžmost Butchers 14:10 byl pohár útěchy náš. Takže po zklamání nepostupu do play off jsme si alespoň spravily chuť pohárem útěchy. Po sezoně 2015/2016 přišel nápad, o kterém jsme delší dobu uvažovali, až jsme se společně rozhodli jít to zkusit, novou výzvu a odhlásit ligu RAFL a přihlásit se do soutěže ČFBÚ na pětkový velký florbal.
Naše letní příprava byla dlouhá a náročná, než kdykoli předtím, objeli jsme spousty atraktivních turnajů po celé České Republice, jako například: Kutná Hora - Jarda Cup, Open Air Dobruška, FloorFest Liberec, Fat Pipe Open Plzeň, Hummel Open Game Brno, Kralupy Open a k tomu si přidaly ještě 4 přípravné utkání před zahájením ligy v rámci letní přípravy, aby jsme úplně nevypadli z koloběhu, takže jsme vyzvali týmy z vyšších soutěží čfbú a porovnali s nimi síly a nakonec to nedopadlo vůbec špatně, mezi naše protivníky patřily Floor Maniacs Mělník A, Florbal Snnipers Poděbrady, IBK Kostomlaty a SK Igráčci Štětí, ze čtyř utkání jsme získali 2 vítězství a 2 prohry, ale především cenné zkušenosti do startu ligy.
Začátkem září nám oficiálně odstartovala liga v ČFBÚ a my začali hned pořadatelskou službou v Kostelci nad Černými Lesy, zprvu jsme se docela seznamovali s herním systémem 5+1 na velkém hřišti a soupeř nám místy slušně zavářel, nakonec jsme se z toho oklepali a dokázali se zbavit rychle nervozity a získali dvě dost důležité vítězství hned z počátku ligy. Náš kolektiv byl nabitý spousty nových hráčů, ať se již jednalo o zaběhlé playery, nebo nové zkušené borce, věděli jsme, že kvalitu v týmu máme solidní, ale výsledky byli nahoru dolů, takže to chtělo ještě nějak zformovat, pořádně se s pětkovým florbalem ztotožnit, zažít si nezaběhlé věci. Takže přišla další myšlenka - potřebujeme trenéra! Nějakou dobu nám zabralo, než jsme opravdu našli, toho koho jsme vskutku potřebovali a byl jim Josef Karník. Pro mnohé z nás velká neznámá, ale po pár treninkách jsme zjistily, že Pepa byla správná volba, přistupoval k nám kamarádsky na nic si nehrál a nijak se nad námi nepovyšoval, ale především to byl trenér, který dokázal brilantně celou naší partu stmelit. Přizpůsobil nám veškerý herní systém a vše kolem začalo nabírat ten správný směr, po vánoční přestávce jsme nastoupily do utkání, jako nezastavitelná mašina, která zbourala vše, co jí v cestě stálo, jen dva soupeři dokázali vzdorovat a dopadlo to dělením bodů, ovšem do samotného závěru bylo třeba bojovat do konce, což jsme zvládli a získali první mistrovský titul v ČFBÚ, no co víc si přát v prvním ročníku ? Tohle byla v Lions pohádka, na kterou mnozí z nás budou ještě dlouhá léta vzpomínat, protože takhle povedou sezonu v FBC Lions MB jsme si nikdo z nás neuměli představit a opravdu se nám vše krásně sešlo, nový hráči skvěle zapadli do týmu, chemie mezi formacemi fungovala náramně, týmový duch by se zde mohl rozdávat, panovala v týmu prostě parádní atmosféra a s výhry přicházela další chuť a radost.
O rok později nás čeká postup do vyšší ligy a my neumíráme na vavřínech, tudíž si dáváme znovu ty nejvyšší cíle. Opět v rámci letní přípravy objíždíme turnaje ve Mšeně ,Brně, Dobrušce, Mladé Boleslavi a Plzni. Dále nás čeká premiérově pohár české pojišťovny, což pro nás bude skvělá prověrka a vynikající příprava na ligu, a opět máme naplánované tři přáteláky s týmy : FloorManiacs Mělník A ,Flobal Benátky a FAMB. Nový ligový ročník ČFBŮ začal coby dub, ve které jsme měli v úvodu znovu pomalý rozjezd, ale včas jsme chytli tempo a dokázali se rozjet, a tak mezi občasnou prohrou přicházela i vítězná vlna, v končném zúčtování na konci sezony jsme tak skončily na bronzovém místě. Velkou zásluhou se pod ní však podepsal náš nový rázný trenér Radek Hašek. Ještě než se k němu dostaneme je potřeba se ještě jednou zmínit o našem předchozím trenérovi a to Josefu Karníkovi, který u nás odvedl kus výborné práce, zasloužil si od nás obdiv a respekt, bohužel neměl na starosti pouze náš tým, ale ještě trénoval jinde a jeho čas nebyl nafukovací a jeho věk taktéž oni on sám nezastaví, tudíž jsme se rozhodli kontaktovat nového kouče v pořadí a jímž byl, již zmiňovaný Radek Hašek, který nás přichystával na důležité zápasy velmi tvrdými tréninky, někdy býval opravdu dost rázný a přísný, což se né všem našim hráčům líbilo a někteří dokonce odmítali na tréninky pod tímto trenérem chodit a nebo v týmu úplně skončily, naštěstí většina týmu pochopila, že bez tvrdého drilu a dřiny to dál nepůjde, ikdyž někdy byli tréninky dost ostré hráči i brankáři si je přesto dost vychvalovali a na některé metody tréninku tohoto rázného kouče dodnes rádi s úsměvem na tváři vzpomínáme. A jak se časem ukázalo angažování tohoto trenéra se vyplatilo, protože jsme postoupily do přeboru ze třetího místa, takže panovala ve finále obrovská spokojenost.
V přeboru jsme tušily, že to bude zase o chlub těžší, tak jsme si hned před sezonou nasmlouvali obsáhlou přípravu v rámci deseti přípravných utkání, včetně účasti poháru české pojišťovny, který se nakonec odehrával na domácím prostředí v Mladé Boleslavi. Kde se nám povedlo potrápit soupeře ve skupině a postoupit do druhého kola proti Florbal Club Falcons Praha, kterým jsme nakonec podlehli, bylo znát, že tento soupeř je herně někde jindy, přesto jsme s nimi drželi krok docela dlouho. Falconi nám ukázali kdo je na hřišti pánem, nepomohl nám, ani hloupý 10 minutový trest pro kapitána Jiřího Havla, který neudržel nervy.
To jak nám skvěle vyšel vstup do přípravy, ač nás poté hned smázli Falcons tak se to zřejmě přeneslo i do ligové soutěže, kde jsme hned v prvním zápase těsně remizovali 3:3 a zbytečným faulem jsme soupeři na konci zápasu darovali bod vlastní vinou. V druhém utkaní proti FBC Engeeners to byla přetahovaná do samotného konce, kde jsme těsně padli 5:6, bohužel to bylo první a zároveň poslední kolo, kde jsme bodovali. Pak vládla v týmu špatná nálada a nastala doba tempa a porážka střídala porážku, psychika byla na nule a vše bylo špatně, štěstí se nedostavovalo, přestože naše výkony byli solidní, bohužel soupeř dokázal vždy alespoň o jednu, dvě banky mít navrch a ukázal své zkušenosti a tak nám dávali soupeři kudli do zad a ukazovali nám, že konkurence je tu opravdu veliká. A přes veškerou naší snahu urvat zápasy na naší stranu to byla z větší části spíše přemíra snahy, z které jsme tvořily nesmyslné fauly a hloupá vyloučení, někdy až příliš kuriozní, jako například, když náš brankář Luboš Saska vymrštil branku po rozhodčím a dostal vyloučení do konce utkání, údajně to bylo prý tím, že si na náš tým rozhodčí zasedli a pískali proti nám. V průběhu tohoto ročníku přišel další trenér v pořadí, již třetí a konkrétně se jmenoval Vladimír Hájek. Trenér, který působil přátelsky i se tak choval, ale zakládal si hlavně na fyzické připravenosti, drilu a kondici. S odezněním vánoc, odešlo z týmu i pár dost klíčových hráčů, a to byla rána pod pás, do všech těch špatných výsledků, bídné atmosféry v týmu a negativní energie. Zavlál v týmu průvan, jelikož tým opustily mladý talentovaný a hlavně klíčový hráči, a nabourali do toho všeho kompletní formace, jelikož tým v tu dobu opustilo více jak pět hráčů, což náš tým značně poznamenalo no a z posil přišel pouze Daniel Macoun a Jan Němeček, čímž jsme opravdu zalepily díry, jen z malé části, ovšem k něčemu tento vítr asi dobrý byl, protože po těchto odchodech přišlo paradoxně vítězství a začalo se vyhrávat, velkou zásluhou na tom však měli dvě osoby a to převážně náš nový trenér Vladimír Hájek, který nám přinesl nový pohled na hru a dokázal vždy dobře poradit a doslova z nás vyždímat úplně všechno, co v nás je, ikdyž jsme jeli kolikrát zápasy na krev a v nízkém počtu hráčů. A druhou osobou byla naše nová posila Dan Macoun, který svou kvalitou nám pomohl většinu zápasu zvrátit na svou stranu, takže se tým zase stmelil a vrátila se do týmu radost ze hry. Bohužel v konečném zúčtování to nakonec stejně nestačilo, po zmíněných odchodech jsme lepily zápasy v 7/8 hráčích, což bylo velmi náročné a složité, dokonce i náš brankář musel zaskakovat v poli, na konci sezony jsme se snažily udržet do poslední chvíle naději na udržení se v lize, ale to se nepovedlo, a tak se po prvé v historii našeho klubu FBC Lions bohužel sestupuje do nižší ligy.
Dali jsme hlavy dohromady a s naším vedením jsme se rozhodli, jakým směrem se dál vydat. Po značných odchodech bylo jasné, že potřebujeme tým oživit, okysličit a přivést nějaké nové borce. Bohužel se nám nepodařilo po zpackané sezoně udržet, ani Dana Macouna, který odešel za lepším. Byli jsme také nuceni odvolat trenéra Vladimíra Hájka a v týmu jsme si nastavily, že zkusíme sehnat další nové posily a znovu to nakopnout a povedlo se, do týmu dorazily například bratři Ďuraňové, Jan Eliáš navrátilec Lukáš Pozníček a po dlouhé době také po dlouhých spekulacích od založení Lions v Rafl soutěži jsme podepsali i ženu Dianu Gregorovou, naopak nám v této sezoně odešel na hostování ještě nadějný Tomáš Kubín. Přes všechny tyto změny se v týmu udělal zase pořádek a nastolil se nový řád, vše jelo jak mělo a začalo se v přípravě znovu zostra a to v poháru českého florbalu, který jsme odehráli tentokrát v Praze a los k nám nebyl vůbec milý a na skupiny nám byli přiděleni samí těžký soupeři, kteří si s námi de fucto dělali co chtěli a my si připadali jako na kolotoči. V lize to bylo o kapánek lepší a v samotném závěru jsme skončily na čtvrtém fleku.
V ročníku 2020 / 2021 jsme stihli odehrát pouze čtyři utkání, přesto je všechny zvládli, měli snad nejlepší start do soutěže a skore 26:6 a rozjezd vypadal pro nás velmi slibně, jenže přišel Covid 19 a byl konec úplně všeho. Další ročník byl covidem 19 stále lehce poznamenaný a nikdo netušil zdali sezona neskončí dřív ,než vůbec začne. A přes veškerá různá opatření se tedy hrálo, někdy pod podmínkou, že mohou hrát pouze očkovaný hráči apod. V této prapodivné sezoně jsme kolikrát jeli na zápasy třeba, jen v 7 lidech, ať už kvůli covidu, nebo velké nemocnosti a sezona se nám absolutně nezdařila, navíc jsme se snad měli pouze potřebu se věčně dohadovat se sudími, nebo oplácet něco soupeřům, čímž jsme si v této sezoně odnesli nálepku nejtrestanějšího týmu v lize, jelikož u nás padlo několik vyšších trestů, nebo dokonce červených karet. Konečné umístění byla 7 příčka v tabulce. Přes nepříliš povedou sezonu se nám však podařilo po administrativní stránce až kupodivu postoupit o ligu výš. Důvodem postupu bylo,že týmy, které se umístily před námi v tabulce buď nechtěli postoupit, nebo nemohli, kvůli jejich A týmu například.
Covid 19 nám konečně definitivně odezněl a můžeme všichni zase hrát florbal jako dřív bez veškerých omezení. Díky administrativní stránce zřejmě asi i zániku některých týmu máme postup a začínáme ligu o patro výš, než jsme původně měli. Po roční odmlce přihlašujeme opět pohár českého florbalu, který se odehrává nyní v Kolíně. Do týmu vstupují další nová jména a meta je ta nejvyšší pokusit se hned postoupit do přeboru. Pohár českého florbalu pro nás končí fraškou a to pouze jedinou výhrou ze čtyř matchů, Avšak vstup do sezony se nám daří o dost lépe a hned v prvním turnaji si okusujeme novinku v lize a to zavedení nájezdů, které hned v prvním případě lámeme na svoji stranu. Sezonou proplouváme zpočátku velmi dobře, občas však příjde menší zaškobrdnutí v podobě prohry. Do týmu se vrací náš staronový trenér Vladimír Hájek a celková hra týmu se zase zvedá pomalu a jistě nahoru, jen ty tréninky už nejsou v takovém hojném počtu, jako tomu bývalo dříve, ale na zápasy se nám vesměs stále daří stavět minimálně dvě formace. Završení sezony máme ve své moci a rozhodují poslední klání, které dokážeme obrátit v náš prospěch a v tabulce v konečném zúčtování končíme na druhé postupové příčce a vracíme se po delší odmlce znovu do přeboru, z kterého se nám konečně poprvé v historii naše klubu FBC Lions MB po další skvělé sezoně daří dostat o ligu výš, tedy do soutěže
3XM6, což bereme, jako největší dosavadní úspěch našeho týmu od založení klubu, protože to je další významný milník a velký úspěch dostat se, až z 10 ligy do 6, kde už nás čekají opět silnější týmy, hrací čas se prodlužuje na 3x15 minut čistého času a do týmu se nám daří přivést další zajímavá jména a dosavadní jádro drží pospolu. Start do této soutěže se nám celkem daří, a v polovině sezony se držíme někde ve středu tabulky, takže pro nás milé překvapení, velký turnaj příchází na domácí půdě těsně před vánoci, kdy nás smete papírově slabší Kladno a ještě se nám zraní golman Vladimír Richter , druhý golman je nemocný a tak na první tým tou dobou Horoměřice jsme značně oslabeni a do akce povoláváme naší trojku Lukáše Dlouhého, který není velkého vzrůstu, nemá za sebou v sezoně, ani jeden odchytaný zápas a tréninku také pomálu, nicméňe jiná možnost není a světe div se, Lukáš si postavil skvěle bránu, možná ještě dodnes mu zvoní z toho zápasu v uších, ale i díky němu a našemu odhodlání, možná trochu i soupeřově podcenění nás dostáváme zápas do nájezdů a vyhráváme ! Bláznivý zápas, ale pro nás se šťastným koncem.
Po vánocích se vracíme zpátky na plac a během 4 turnajů na dlouhých výjezdech do Mokropsů dostáváme 4 krát na frak v podobě nepěkných debaklů, do toho se začínají ke konci sezony kupit zranění a na zápasy se začíná jezdit v osekané sestavě například v 7/8 hráčích do pole, což pramení v další zraněni Mario Cedrycha a další důležitý hráč z obrany nám vypadává na bůh ví, jak dlouho ze hry. Na poslední turnaj sezony vyrážíme, už za horkého počasí a v posledním 7 statečných a je na nás odvrátit sestup, v předposledním zápase jsme lepším týmem, ale bohužel nám dochází fyzické síly a soupeř v závěru otáčí těsné skore 3:4 na svou stranu. A tak vše zavisí na posledním zápase sezony, buď sestup a nebo udržení se v lize. Do zápasu dáváme všechno a jedeme na krev, přestože soupeř je v početní výhodě, daří se nám od začátku zápasu kontrolovat tempo hry, skvělý zápas odehrává Jan Švancar a také Tomáš Kubín, který se velkou zásluhou podílel na naší vysoké výhře a udržení se těsně v lize. Zvláldi jsme to.
Sezona 2024/2025 nám přátelskými zápasy začala katastrofálně, kdy nás nejprve porazil rozdílem třídy Jičín v úmorném pekelném vedru na jejich hřišti, poté jsme doufali, že se nám podařilo dovést do týmu mladé naděje, který se nám měli ukázat během těchto přátelských klání a měli být náhradou za naše marody, nebo hráče mimo hru, bohužel už při přátelácích to vypadalo zle a ještě k tomu se jeden z nich také zranil běhěm přáteláku na Mělníku, kde to také dost hořelo, následovala BK Real Roudnice taktéž porážka a na Benátkách jsme si teprve trochu spravily chuť. Dravé mládí zklamalo a tak po odchodech, nebo nakupených zraněních klíčových hráčů jsme neměli díry, jak zalepit , přesto start do sezony se nám vydařil na jedničku, hned během prvního turnaje ukázal skvělou formu náš nový golman Vojta Lašťovka a během září , října jsme téměr nepoznali prohru a drželi se na špici tabulky, ale postupem času se nám týmy začali více rozehrávat a nám už se dařilo hůře i vinou několika zrušených tréninku, z důvodu malého počtu se to poté do zápasu začalo promítat a tak tento ročník poklesovou linii a my začali tabulkou klesat dolů a dolů, během vánoc se nám opět ještě turnaj v Neratovicích celkem vyvedl, ale od ledna nastala série 10 porážek v řadě, což bylo fatální a poslední turnaj se opět dohrával v nízkem počtu hráčů , že se i brankář musel obětovat do pole, tudíž po dvou ročnících, kdy jsme si okusily 6. ligu se opět propádáme do přeboru mužů, s vidinou toho, že další rok to zase zkusíme urvat z prvního místa. Po rozpačité sestupující sezoně vyhlídky našeho týmu nejsou příliš pozitivní a mluví se o možná poslední sezoně našeho týmu před rozpadem klubu. Mlaďasové jsou bez zájmu, končí řada zaběhlých stálic a několik náhradníků končí úplně s florbalem, lidi nemáme kde brát, kontakty jsou vyčerpané a vypadá to bledě s tím, že v jádru týmu zůstává cca 7 hráčů, kteří přemýšlí o tom, jak ještě doklepat poslední sezonu před zánikem.
Netrvá to ovšem, ani dva měsíce a naše vedení nelení a po dvouleté odmlce pořadatel florbalových turnajů na mladoboleslavsku Luboš Saska pořádá další z jeho prestižních turnajů , tentokrát velikonoční, o který je velký zájem a hlásí se hned 10 týmů, do hry vstupuje nová akvizice náš třetí golman a přivádí s sebou nové mladé pušky, kteří se prezentují na tomto turnaji. Nečekáme dlouho a snažíme se tyto talenty kontaktovat a daří se nám s nimi uzavřít spolupráci a také se nám hlásí velký comeback v podobě Vaška Herčíka ! Zdá se , že Klub je ještě na nějakou dobu zachráněn a vyhlídky rázem vypadají opět pozitivně na nějakou dobu, máme za sebou nyný první přátelské utkání v Roudnici, které se nám daří i díky mlaďasům vyhrát v poměru 10:4 a těšíme se nedočkavě na další sezonu.
